Anotace: xxx
Z tanečních bílé střevíčky
nosila tenkrát na procházku
a svoji školní první lásku
si schovávala pod víčky
A jak se v duchu těšívala
na život - pravý, opravdický
hned plakala a hned se smála
a všechno brala pateticky
Kdy přijde už ten život vážný
co velké, krásné dary dává?
Šel vedle ní - byl nenápadný -
a ona? vždyť ho nepoznává!
Tak nabízí jí, chválí, radí:
jen berte, berte mladá dámo!
Když střevíčky ty prošlapala
nejlepší měl už vyprodáno.
26.09.2006 18:18:00 HarryHH
Ach jo .... Azalko ... to není matematická úloha ..
.... to je řeč srdce ... !!
03.09.2006 20:47:00 Japonische Azalea
ta první sloka moc nedává smysl, ale jinak to ujde. Jen je to moc jednoduché.
31.08.2006 18:21:00 Cecilka
Máš pravdu, špatně díváme se
a nevidíme tady, teď...
za iluzemi honíme se
a pak... už je čas na závěť...
Máš pravdu, téměř neumíme
si okamžiky vychutnat...
nadáváme nebo trpíme,
neumíme se radovat...
Máš pravdu...
:o))
A píšeš nádherně!!
Že bys učaroval ježibabě?? ;o))
17.08.2006 09:45:00 Harr
Hezká,má náladu,melodii....příjemně se čte...
Děkuji za komentář i za věcné upozornění,máš pravdu,měla jsem si to uvědomit,teď už to mazat nebubu,i když mi vadí chyba..
16.08.2006 22:50:00 Gabrielle Taroka
k vašemu komentáři: jistě , poezie by měla člověku něco dát, ale je to i o tom, že každý něco jiného cítí a každý něco jiného hledá. Je to prostě jen o individualitě. Mi osobně se třeba líbí víc rýmované básně, ale básně typu, ke kterému psal komentář, sem dávám, protože se poměrně hodně čtou a mnohým se líbí víc. Budu ráda za každý váš koment u rýmovaných básní. Jinak vaše poezie je lehká a jednoduchá, prostě hravá, ale myslím, že některá témata by se dala zpracovat i výstižněji, přesto ve mě některá opravdu pocit zanechali.