Slečny jdoucí po penězích

Anotace: o těch dámách, které se dají "vydržovat"

Slečny jdoucí po penězích

Jsem Tvá žena, řekla Ti
A Ty, slaboch, jsi podlehl,
Že Ti na to neskočím,
Na to jsi nedohlédl.
Vím, jak á je skutečnost,
A konečně si připouštím,
Že Tvá žena Tě miluje –
A dávno se tím nermoutím.
My, MY, zhrzené milenky,
Co kolem vás pánů skáčeme,
Stále žijeme v naději,
Že vás za muže pojmeme.
My, MY, zhrzené milenky, žijeme v ústraní,
Když milenci se společnosti ze všech sil straní.
Jsem to já, koho máš rád?
Že ne, s určitostí vím,
A přesto se na to zeptat
Ani trochu nestydím.
Jsem to já, komu koupíš ten přenádherný šperk?
Kvůli němu přehlédnu
I ten Tvůj pivní špek.
Když já, zhrzená milenka,
Trápím se neurvale,
Tím, že kvůli penězům nezvládám dát Ti vale.