Proč mám oči zalité slzami,
nad příběhy lidí,
nad neštěstím na Zemi?
Proč vlastně pláču,
když si s láskou vzpomenu,
na tebe mami,
na mou součást nejen ve jménu.
Chci ti zákusek koupit
a nad kávou o životě s tebou bloumat,
poděkovat ti za vše,
a v našich snech se jako dcera s mámou toulat.
Proč vlastně pláču,
když odletem z hnízda tě neztratím.
Snad jen, že budeš mi chybět,
to už teď vím.
A proč smutnýma očima přijímám od lásky zprávu,
že nemá chuť osladit si naše výročí?
Proč se mi sakra,
kvůli všemu hrnou slzy do očí?
presne. jsi hodne citliva povaha. jak ja rikam, delfini... rika se ze delfini dokazou na stesk i zemrit. znam to. sem stejna citlivka, ale psani smutneho tak miluju ze se ho nevzdam. pis dal.sou krasny
13.09.2006 09:18:00 | ruach
..protože jsi citlivá ženská.. a umíš hezky psát.
nostalgie, melancholie to mě taky oslovuje.
a nevěř tomu že chlapi nepláčou... :o)
j.c.ben
11.09.2006 22:17:00 | j.c.