Na duši žaket
a na srdce motýlka,
račte pak vstoupit pane k nám,
žetony můžete
vyzvednout u toho okýnka,
potom se oddat všem života hrám.
Ruleta dotáčí spirálu poslední,
můžete vsadit na černou či rudou,
záleží na vás co bude až se rozední,
jestli vám po kapsách nějaké city zbudou.
Život je casino,
hrajeme v něm své hry,
někdo tu začíná,
jiný hraje už poslední.
Vsadil jsem na lásku,
prý černýho koně,
málem si srazil vaz a bylo po mě.
Ty čísla byli mi,
skoro až osudem,
vsadil jsem-
řekl jsem-
žij-
zítra třeba už nebudem.
Kulička v ruletě
našla si
číslo
-už stojí-
a já jsem prohrál TĚ,
vím už nebudeš mojí...
... ale vím že bych vsadil stejně...
ta sázka... cena je příliš vysoká, viď?
02.10.2006 08:56:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
mácho dík-ale má to podtext a ten pochopí jen ta dotyčná víš -jinak díky za komentář
30.09.2006 10:22:00 | chalcedon