Tančila v barvách zvěrokruhu

Tančila v barvách zvěrokruhu

Anotace: ...přání se plní, ale někdy jejich důsledky bývají hořké.

Tančila v barvách zvěrokruhu…
Tančila ….Vodní víla nemajíc znamení, v prostředí smutku, stínu, žalu.
Tančila…..Ve vlnách místo rozkoše splétala roušku proti davu.

Tančila vínem opojená, s obavou z vlastních splínů, vět
Tančila… snila,žila, plánovala, pohnutka v nitru – to celé nazpaměť.
Tančila…Zdála se býti znechucená, hořce se pije vlastní svět.
Tančila….Ve vlnách s rouškou na obranu zachtělo se jí otálet.

Tančila v barvách zvěrokruhu…
Tančila … věru nerozhodná, přála si najít znamení…
Tančila….Ve vlnách ohen nepoznala, dva bratři živlů oněmí.
Tančila a slzy skrápěly jí roušku…..

Tančila v barvách zvěrokruhu…
Tančila ….když vzduch česal plavé vlasy,
Tančila …se strachem nad hladinou,plíce plny vzduchu.
Tančila…stále opojená, přec roušku sundala si.

Tančila v barvách zvěrokruhu…
Tančila… ve vlnách loučila se, známý jen jeden živel, a cizí hlasy.
Tančila …vybírala znamení, bez vln a intuice, sama sebe prosí.
Tančila… shledávala kompromisy, vzpomínky na moře,jenž v srdci nosí.

Tančila v barvách zvěrokruhu…
Tančila a bylo jasno…vždyt okusila bosou nohou tu „věc“, o které vždy jen snila..
Tančila …. Při prvním doteku prudká bolest - kolena se podlomila…
Tančila….ve vlnách ráda, ted poprvé na zemi a pochopila..

Tančila v barvách zvěrokruhu… hledajíce znamení.
Tančit chtěla….leč Vlnám sbohem zamávala, dvanáct kroků dělí ji.
Tančila – již jen v myšlenkách, břeh plný ostrých oblázků..
Tančila v mysli omámená a umírala pro lásku.

Vodní vílo!! To zrození tě prozradilo…
Autor Dekadence, 02.11.2006
Přečteno 360x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuju za všechny pochvaly, ani jsem nečekala, že se bude líbit. :) Tak tvoříme dál...

02.11.2006 16:44:00 | Dekadence

tohle jsem tu dlouho postrádal, neomazanost veršů tleskám

02.11.2006 16:35:00 | Pavel Kotrba

...tančím dekadentní tanec nad obsahem ...
...:) ...

02.11.2006 14:24:00 | WhiteSkull

jen tiše stojím před skutečností, kam mě tvá báseň dovedla... líbí se mi, moc... je v ní cit, harmonie, touha, bolest, odvaha udělat krok do neznáma za svým přáním, včetně přijetí jeho důsledků

02.11.2006 12:12:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí