Andílku můj na Zemi,
kreslím na papíry srdíčka,
tomu mému jsi však vzdálený,
polibek nečekej...ani na líčka.
Andílku můj na světě,
papíry se stále více plní,
jsi tu na mé planetě,
chléb ode mne nečekej...ani zrní.
Andílku můj dokonalý,
papíry jsou červené,
zaláskovaný svět je malý,
mé srdce však není zmámené...
opět...nádherná myšlenka...takových andílků znám;)))...ale je příjemné se nechat opatrovat...;)
tvoje liz
13.11.2006 17:06:00 | Lizzzie