Bezejmenná

Anotace: někdy prostě není vhodný výraz

osamělý jezdec
co si klidně pádí, krajinou
tak jako pták
co vznáší se oblohou
ty nekonečný chvíle ticha
který nám jen smrt může dát
na to jsme ještě mladý
tak nechcej si o tom zdát

opuštěná duše
co v noci leží a nemůže spát
jako týraný malý dítě
který nemůže si hrát
jediný vhodným dárkem
at zmizí tahle muka
je anděl...
a jeho natažená ruka