V Agripininých rajských zahradách

Myslela jsem, že jsi dokonalá

Nejhorší sen jsi vždycky proměnila svou láskou
v něco nepopsatelně krásnýho,
co vyčaruje snad jen anděl na obloze,
když jeho tvrdou práci na plnej úvazek
nikdo nevidí,
a když zas díky němu spatříte na obloze
blbou duhu a řeknete si, kterej vůl
to odflákl
Spatříte duhu polámaných křídel
kolokvií
černých a opilých nocí,
které objímají mé erotické myšlenky
na smrt
Objímají mě intenzivně
Právě jako Ty kdysi - ale to už je strašně dávno,
když jsem se narodila
Tehdy jsi určila, že budu krása, co z Tebe vzešla
po patnáctiminutovým boji o lidská práva,
abys celej život byla v něčích očích
ošklivá

Myslela jsem si, že jsi dokonalá

Objímala jsi mě v náručí,
když jsem nemohla usnout
a probrečela dny a noci
Objímala jsi mě
a já marně předstírala strach z bouřky,
když srpnové hvězdy napodobovaly déšť,
abys byla u mé postele déle
a rozplývala se mi v dlaních
nad mou nejapnou krásou

I tehdy jsem doufala, že jsi dokonalá

Krása pominula a zbyly mi jen
oči pro pláč
a myšlenky na smrt
černější než noc
Myšlenky, který neovlivníš vlídným slovem
nebo pohlazením (na duši)
Myšlenky, který mi dávají chuť říct,
že jsi asi vážně dokonalá

- OČIMA NĚKOHO ÚPLNĚ JINÝHO