Pikrový spleen

Anotace: pro ženskou z trafiky, co ukradla cigarety, aby mohla zas chvíli žít... Omlouvám se za ta hrubá slova v básni, ale mají vykreslit drsnou realitu z ulice

Až ti ráno pošeptá do očí,
že vypadáš
no zase příšerně
po dvacetiletém soužití
s mužem, kterýho stejně nemiluješ
a mohl to být baron
nebýt chlastu a všeumění
ničit druhým život
za sklenku a cigarety,
jestli ti to trochu pomůže,
tvá třídní ze základky je na tom stejně
a proděkan se jí chodí
kurvit s dvacítkama,
co prahnou po prestiži
a po zápočtu

Až ti ráno vlasy natočí
na prst okousaný milováním
ze stereotypu prochladlých nocí
a budeš si jistá,
že nelze žít jinak než ze lži
a z utrpení
- žít s někým tak dlouho
a přitom spávat v dubové rakvi
minulých stenů,
když nikdo si ani nevzpomene
na Tvý oči, co se leskly ve tmě
jak černý kočce,
nebylo za nima nic vidět,
jen rozčarování a dvacet let stesku,
mohly být klidně z bakelitu,
nikdo by stejně nepoznal,
že máš dvě děti,
strach z rozumu
a z lásky

Nikdo by nepoznal - a choď si po sociálkách,
který fanděj prochlastaným chlapům
a dávaj jim vyhrát všechny spory,
ale to si nech pro sebe,
oni to stejně nepochopěj,
vždyť jsou tak nóbl
jak vyleštěný deseťáky,
nepochopěj kdy smysl žít
Nepochopěj, že máš oči
černý jak hlína týhle země,
jíž padneš do náručí
jak mrtvej za vlast,
oči tak lesklý
ponocováním
přepočtem, co komu zas dlužíš
horečkou
hladem
hanbou
až do úplného
konce
dvacetiletého strachu z rozumu
a spravedlnosti

Až ti ráno zase bude kázat,
tak ho prosím
pošli
někam do prdele!