Dítě svého času

Anotace: o tom, jak jsem se kdysi dokázala cítit

Odcházím světem zkroušená
duše prostřílená, zbroušená
upadla v náruč zapomnění

Odcházím napůl šílená
sama v životě, sama ve smrti
poslední slzy,co duši rozdrtí

Tak odcházím, už není o co stát
není za co bojovat
není se s čím rvát
není co si přát
není proč se smát

Odcházím, duše páchne, je zkažená
nečistá, zkalená
z ničeho zrozená
z ničeho zmrtvělá
..dřív dávala lásku a snad i prospěla

Dnes není schopná dát
Dnes není schopná brát
Dnes nechce milovat
Dnes nechce slyšet ,, Mám Tě rád"
Dnes nemá o co usilovat
Dnes není důvod existovat

A všichni víte jak to semnou je
Že je mi ze všeho zle
Že nebaví mne rozepře
Že duše křičí ,, Spaste mne"

..Jen kroků pár
jen kroky zpět
dál jít
dál žít
to je nemožný
-všude jen splýn¨

Dál jdu, ale jen proto, že odcházím!