>>4 Nyja<<

Anotace: Já nejsem žádný básník, a proto, když ve mě někdo dokáže probudit tolik inspirace, není to jen obyčejný člověk...Važ si toho jaká jsi...Není to prokletí, je to dar...

Proč tolik bolesti,
ve Tvé duši je?
To už snad naděje,
u Tebe nežije?

Proč na svět díváš se,
přes černé brýle?
Ty už snad neznáš,
příjemné chvíle?

Smutek vždy přejde,
jen naděje trvá.
Nesmíš to vzdávat!
Život, zkouška je tvrdá.

Něco ti poradím,
zkus na svět smát se.
Proč před ním utíkat,
proč všeho bát se?

Nesmíš se schovávat,
nesmíš se bát.
Zkus zase někomu,
své srdce dát.

ALE JEN TOMU,
KDO SI HO ZASLOUŽÍ.
Po ničem jiném,
Tvá duše netouží...

Proč se tak trápíš?
Proč jsi tak smutná?
je jasné že život,
ne vždy sladce chutná.

ŽIVOT je krátký,
a rychle běží.
ŽIVOT je krásný!,
když člověk věří...

že snad jednou příjde to,
příjde to štěstí,
a ne jen od osudu,
další rána pěstí.

Vždyť jsi tak krásná,
vždyť jsi tak chytrá.
Zkus úsměv dostat,
až do svého nitra.

Až ho tam dostaneš,
otevři oči.
Kolem se rozhlédni,
tvůj smutek končí!

Vždyť tolik krásného,
je všude okolo.
Stačí jen chtít!
Tak HURÁ DOTOHO!