Hnisavá káča

Já hlen mám v krku...
Hnisavou káču co v krku jí roztáčí-
bolest.
Nevnímám jí.(Nechci jí vnímat.)
když k večeru černými lístky se obnaží,
místo slov jen-
šelest.
.....( Ona se vesele točí.)

Když slzy na postel dopadají,
z točící káči šlahouny do žaludku vyraší-
Břečťanova povadlina.
"Možná bychom to měli skončit!"
Káča ztěžkne a mě přijde,
že v krku točí se mi ostrá-
Ocelová kovadlina.

Já hlen mám v krku...
Hnisavou káču co v krku se roztáčí-
nevzlykám.
Můžu jí kdykoli vykašlat,
však na její přítomnost jsem si zvykl,
místo hlubokého výdechu,
i na dále přes káču-
polykám.
.....(A ona se vesele točí dál!)