TEMNÁ ZÁTOKA
Ta temná zátoka co asi skrývá,nechoď blíž za temných nocí ta bytost se dívá.
Bývala voda chladivá,čirá za dávných časů dívka zde žila.Odporné bahno zatuchlý pach,zemřela dívka v milostných snách.
Byl jako z pohádky možná princ mýdlový,proč srdce zlomil jí nikdo se nedoví.Od těch dob v zátoce ta dívka bývá plete své
věnce s měsícem zpívá.O lásce,bolesti,velkém trápení pod vrbou nechává všem živým znamení.Že láska dokáže přenést horu
pro tu svou skočila do vody z voru.Ještě se nevrátil její princ mýdlový,jak dlouho zůstane její duch nachový?Nechoď blíž za
temných nocí ten pohled jejích očí-bolest,smrt unést se nedají ti kdo ho uzřeli na dně s ní čekají touží po zázraku,pokoji,smíru
upli se pouze na její víru.V to že se vrátí mýdlový princ všichni se rozplynou v ledové nic.
Za noci temné zlákal mne zpěv ty tóny jemné berou mi dech.Právě jest u konce mé dlouhé hledání..zda ještě pozná mne strach mi nahání.Jediným skokem končím své hledání,smíchem se rozezní dnes skalní ozvěny!