Ostnatý drát bolesti
rozrývá mou duši mou
slýchávala jsem pověsti
o muži co bloudí tmou.
Hledá s obrovskou vírou
neživou,nemrtvou
s neobyčejnou sílou
něžnou i ukrutnou.
Brouzdává rosou,bahnem se plazí
kol jenom vítr čechrává mlází.
Havrani křídly temnotu sází.
Kam až ji zahnali soudci,vrazi.
Kdyby ji našel.Co by mi řekl?
Hlavu mi srazil či klobouk smekl?
Rozbitá duše ostny bolesti,
proč zrovna on vstoupil mi do cesty.
Nemůžu,nechci z něj udělat zvíře
bez slunce,smrti..vrať se k své víře!
Nehledej,netrap se již nejsem stejná.
Nazpět nechť vedou tě bílých vran hejna.
Liška 76 Nějak mě opouští múza, ale myslím, že se zase objeví :-)
08.11.2011 21:45:39 | Jeněcovevzduchukrásného
Děkuji všem kdo čtou..bohužel nějak mi nejde odesílat soukromé zprávy a ve chvíli kdy mi to tu potřetí píše zkuste znovu stala se chyba to vzdávám..
08.11.2011 07:49:29 | Liška76
Krásná básnička: Fascinuje mě, jak silná atmosféra se dá udělat na pár řádcích.
07.11.2011 17:24:39 | hybridka22
To jsem ráda,že žiješ za koment taky...cože tu není nic nového od tebe k počtení?Hledám blbě,nebo marně?
07.11.2011 17:15:54 | Liška76
Moc hezké a na překlep se vyprdni, když nejde o život, tak jde o h.... :-)
07.11.2011 16:34:37 | Jeněcovevzduchukrásného
jejda tam patří jen duši mou to druhé mou je navíc,ale opravovat to nebudu..jeden překlep jsem teď opravila tak že jsem krásně,že jsem si to celé smázla..tak pardon už se to snad nestane.
07.11.2011 11:10:26 | Liška76