ticho je jako černobílí film

Běží ti pozpátku
včerejší vzpomínky
jsou naděje,
co jak plamínky
přečteme si pohádku
hledáme ale dobrý konec
na křídlech co čas nám donese
kde hloupost se dívá
a za záclonou vítr zpívá
na krasné adrese
zvoní nám zvonec
to asi pro štěstí
co pohostí
v naději bez slitování
kde ticho má své místo
krasně a čisto
kde mlčí jen ten splín
život je černobílí film.