Anotace: Smrt je součástí života...
Černý havran
A pár ran,
Když do tebe klove,
Rány na těle staré,
Na duši i ty nové,
Vyklované oči,
Prázdné po nich důlky,
Černá hlubina,
U nich všechno končí,
Všechno začíná.
Je s tebou,
Dokud tvé srdce bije,
Dýchat přestaneš,
Ne mysl, jen tělo žije,
Zakopneš a nevstaneš,
Opustí tě i ten černý pták,
Zbyde skořápka,
Schránka, hrob či vrak.
A on odletí.
Jsem vysvobozena.
...zbyde schránka, hrob, či vrak...
a jsem volná jako pták (nebo tak nějak to bylo...)
-ten závěr je parádní. Celá básnička mi trochu připomínala moje pokusy, nevím čím, ale mám pocit, že tam chybí i přebývá něco podobného, jako mě... stejná chyba, možná až moc osobně emocionální, nevím.. každopádně prostě - je tam něco, co by šlo vylepšit, ale nevím jak na to. Líbí.
24.12.2006 21:56:00 | Julie Park Rock