Návštěvnost
Byla jsem to já a vždycky ní budu.
Byla jsem to já a vždycky ní budu.
Nedostatek smutku nepřišel ti k chuti.
Cos čekal, snad oči uplakaný?
K čemu mě teď pohled ten tvůj nutí.
Že hledáš mě ním více než-li dřív.
A už tě někdy vedli na rozstřel?
Když v zádech cítíš neodbytný vpich
Dvou ještě v hlavni usazených střel.
Přetahujeme se - prosáklé city těly.
Teď ty, teď já, teď děláme - jsme netknutí.
Když dříve nám to všichni záviděli,
Teď k smíchu jsme, teď k pláči, k nechuti.
Nejsou tu slova navíc, jenom hlad.
Za každým rohem hledám tvoje záda.
I když z tvých úst je vidět, že jsi rád.
Láska si usmyslila vzít mi kamaráda.
Jen já se nenechám.
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKrásně se čte, jako vzpomínka na milého člověka.
13.04.2014 02:14:27 | Dominik Plesr
Jsme jinak nastavení a někdy je to i naškodu :-(, moc pěkné ST.
12.02.2012 14:24:54 | Jeněcovevzduchukrásného
Jakoby těm chlapům vždycky najednou totálně přecvaklo v hlavě a člověk jen kouká.. a nechápe, že?! :/
25.01.2012 22:30:14 | Holka z davu
Už ani nevim:( Všechno, co se ještě dalo lepit, se najednou změnilo v prach. A co je ještě horší, bylo to díky jeho iniciativě.
09.01.2012 21:19:07 | SWEET13
"Láska si usmyslila vzít mi kamaráda.
Jen já se nenechám."
Taky se nechci nechat, ale když už to zajde příliš daleko. Jde vůbec ještě něco lepit? :(
Krásné! ST!
08.01.2012 19:51:31 | Holka z davu
Děkuji moc, to mě těší:)
22.12.2011 13:47:04 | SWEET13
KRÁSNÉ,PLNÉ CITU JAKO VŽDY..ST
22.12.2011 08:07:25 | Liška76