Byla jsem to já a vždycky ní budu.
Byla jsem to já a vždycky ní budu.
Přežila jsem to jako každý jiný.
Nedostatek smutku nepřišel ti k chuti.
Cos čekal, snad oči uplakaný?
K čemu mě teď pohled ten tvůj nutí.
Že hledáš mě ním více než-li dřív.
A už tě někdy vedli na rozstřel?
Když v zádech cítíš neodbytný vpich
Dvou ještě v hlavni usazených střel.
Přetahujeme se - prosáklé city těly.
Teď ty, teď já, teď děláme - jsme netknutí.
Když dříve nám to všichni záviděli,
Teď k smíchu jsme, teď k pláči, k nechuti.
Nejsou tu slova navíc, jenom hlad.
Za každým rohem hledám tvoje záda.
I když z tvých úst je vidět, že jsi rád.
Láska si usmyslila vzít mi kamaráda.
Jen já se nenechám.
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jsme jinak nastavení a někdy je to i naškodu :-(, moc pěkné ST.
12.02.2012 14:24:54 | Jeněcovevzduchukrásného
Jakoby těm chlapům vždycky najednou totálně přecvaklo v hlavě a člověk jen kouká.. a nechápe, že?! :/
25.01.2012 22:30:14 | Holka z davu
Už ani nevim:( Všechno, co se ještě dalo lepit, se najednou změnilo v prach. A co je ještě horší, bylo to díky jeho iniciativě.
09.01.2012 21:19:07 | SWEET13
"Láska si usmyslila vzít mi kamaráda.
Jen já se nenechám."
Taky se nechci nechat, ale když už to zajde příliš daleko. Jde vůbec ještě něco lepit? :(
Krásné! ST!
08.01.2012 19:51:31 | Holka z davu
