Když ve spěchu
odškrtnu v diáři
sladká slova tvého dechu
i slzy na tváři
jaké jsou pochyby
v té zbytečnosti
zavěsím na skoby
nezbytnosti
když myslím na tebe
na slova co ohřeje
něha ze života zebe
ještě je naděje
ukradnu jednu z těch vět
proč bolí tak svět,
bolí mně myšlenky
ze zapomněnky
proč,ve mně znějí krásně
Ty ještě nevzniklé básně
vím že jsou
a vím že jsou...