k ňadrům krajiny
už jenom kousek
křivkami letu
čepičky
vzdechů
nebe ze šlehačky
nahodile
a
Zakláním se v žízni
Zakláním
Se s krví hroznů
Tence
Po tváři
Flašinet a smích
Namáčím do not
Zpívám
Se jedním dechem
a
těsně nad zemí
mívám
palce od rosy
v leže na
zádech
mýdlové hodiny
Minuta je smích
v nenávratnu
Zapadám a vycházím
V hrstech
Sypká
dřímota
a,j žena jasmínová chce z Olomouce emigrovat, nevěda co číní!Hnízdo zde od zimy schraňuji, tolik obrazů, i když stověžatých poupat s chrliči tu tolik nevyrostlo...
04.05.2006 10:25:00 | Janele z Liků, zvyků vzlyků...