Eugen Oněgin - moje reflexe

Eugen Oněgin - moje reflexe

Anotace: Tohle mě napadlo... Je to vlastně něco jako moje pokračování Puškinova díla. Prostě jsem napsala konec Oněginova příběhu (života?) svými slovy, samozřejmě ve verších. :)


Na zem padl
V citu nejvyšším,
Pak se zved
A stanul,
A hle, on před ním stanul též,
Jeho sok – muž Tánin,
Vysoký jak věž.
Autor Marketka3x3, 30.12.2006
Přečteno 297x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

nápodobně s tím, že ti co nečetli, tak neví o co jde...asi jsem pozadu nebo mi to nic neříká, ale asi by mě to nebavilo...ale báseň určitě pěkná ,kdybych věděla o co jde:D

10.01.2007 19:20:00 | Nerien

Markét, já necu zkoušet HAIKI, za 1. to neumí, za 2. nevím jak to má vypadat a za 3. se mi to nelíbí...

01.01.2007 18:29:00 | Choosy girl

Asi to nepobereš, no... Ale zkus to, je to náhodou dobré.
Ano "Tři kamarádi"... O tom jsem už slyšela a chystám se na to. Díky... :)

30.12.2006 21:09:00 | Marketka3x3

:)... máš v profilu Ericha Marii Remarqua... zkus Tři kamarády... pěkně si pobrečíš. Jako já.

30.12.2006 18:34:00 | Gentleman v rubikové kostce

ale ti co oněgina nečetli(já) to moc nepoberou;)

30.12.2006 18:12:00 | Choosy girl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí