Anotace: Hmm....co k tomu říct....můj výlev
Byl člověk jež milovat chtěl
A jenž byl milován.
Něco ho ale svazovalo…
Prokletí…
Navždy se bát temnoty ve svém vlastním těle
Chtěl bojovat za dobro,
Chtěl poznat krásu touhy,vášně a lásky.
Ale nemohl…musel
Se bát temnoty ve svém vlastním těle.
Naděje mu svítila na cestu,
Ale on pořád tápal.
Nikdy nemohl
Přestat se bát temnoty ve svém vlastním těle.
Chtěli mu pomoct.Nemohli
Proč?To nikdo neví.
A proto se musel naučít žít…
S temnotou ve svém vlastním těle
Svým způsobem má každý nějakou tu temnotu ve svém těle, někdo víc a někdo míň...myslím si já... někdy je těžké žít... moc pěkná báseň...písej dál
25.03.2007 16:20:00 | Nikytu
Přijde mi to spíš jako hodně poetický námět na fantazy povídku. To bude ale asi tím, že mě volný verš moc neříká.
Jinak dobrý...
08.03.2007 15:47:00 | Radek Holomčík