Jako luk prohnutá v milostné křeči
jako luk z jasanu,tvá zbraň a pýcha
rány,co způsobím, jen těžko se léčí
když v tichém souznění
smíš vedle mě dýchat
Jako šál ze světla a ze snů utkaný
tvoji tvář zahalím,pohladím kůži
do pekel brána jsem či do věčné nirvány
když z němých příslibů
dech se ti úží
Jak nova v propasti vesmíru zrozená
vzdálená tisíce světelných let
jenom bod na nebi pro tebe znamenám
když ve chvíli samoty
vydechneš naposled
Milá Ciara,
prídem
snáď to ešte viem
možno prídem tak
že neprídem
možno prídem isto
zahráme sa nebo,peklo,raj
Najprv prídem nanečisto
potom prídem naozaj
Zahráme sa letí,letí
prídem ako vták
kde som nikto nepovie ti
prídem oknom naopak
Neboj, nezostanem sám
kým tu nie som
stále prichádzam
23.01.2007 19:10:00 | Luboško
.... koukám .... tam bude pěkná tlačenice ...
to abych si zamluvil místo ... :-))
/ jo, báseň jako... tetiva luku krásně napjatá .. a zpívá .. /
- MYL - roboti zjišťují jestli jsem pro vstup do Nirvány náležitě očištěn ... :-)) Jo myl ... a dokonce Včera !!
23.01.2007 16:34:00 | HarryHH
...dobrá...ten konec je takový....takový...takový můj..
....chytla mě...pěkný...
04.01.2007 08:30:00 | Mácha