Pod jednim nebem jsme se setkali
pod jednim nebem jsme se opustili
poledním vedrem jsme se toulali
poslednim chlebem vzájemně si byli
vzduch chvěl se teplem letních dní
v květech to bzučelo a asfalt tekl
řeka si tančila a pstruzi v ní
po stovkách mřeli, čas jen se vlekl
posvátná bída starých alejí
tvůj klobouk s pírkem sojky mladé
tvé kroky i zpěv dozněli
zbyly jen oči noci tmavé
pod jedním nebem kyne setkávání
pod stejným nebem roste loučení
sním o loďce, jsme mi dva na ní
...sním o nás, ale nic není...
děda umřel když mi bylo 10, od té doby mi nepřestal chybět a jsem rád že mu timto můžu vzdát čest, děkuju za koment
13.02.2012 13:12:40 | had