Moje malá velká válka,
byla ta,
kvůli níž někdy pořád ještě křičím.
To nekonečno křiku po ní,
při ní.
Těžko pochopitelná symfonie hluku.
Když nebudu dýchat, tak mlč!
A stejně budeš, tak proč mluvit do toho křiku.
Naplač holčičko,
už nikdy znova.
máš to kostrbaté, utíká ti rytmus,ale je to hezké:-)
06.03.2012 22:46:31 | kočkopes
Vím, hodně mi to v rytmu pokulhává. Jsou to jen k sobě poskládaná slova v proudu myšlenek, do kterého neumím dát řád ani rytmus. Děkuji za komentář :)
06.03.2012 22:50:45 | Elee
ale má to něco do sebe, tak zkoušej dál:-)
06.03.2012 22:51:42 | kočkopes