Lživý příběh

Úzkou stezkou vyšlapanou zvěří,

toulá se Láska, jež v Pravdu věří.

Nevidí, neslyší jedová slova,

že Pravda usnula, nevstane znova.

Růžové brýle na srdci květ,

do pasti vpadla a nemůže zpět.

Na Pravdu čeká, až hodí jí lano,

mezitím večer míjí ráno.

Naivně doufala ve šťastný konec,

v poslední chviličku než zazněl zvonec.

Po boku Smrti teď přes řeku kráčí,

skončila!

Život svůj  kamením vláčí...

Právě si uvěřil sladkým mým slovům,

nevíš že unikám žhavým okovům.

Sestra má svíjí se v krvavém žaláři,

teď si jdu pro Tebe!

                            Rozluč se, bachaři....