stepující...

Anotace: ponožka...

to si tak šinu
šlapacím autem
s papírovým pytlíkem na hlávce
blikajícíma žárovkama na krku
krátím si chvíli
hraním na tubu
a na zadním sedadle
tluče srdce do rytmu
když mě stopla žena
jakoby vysoustružená z dubu
kolem očí měla jemné ozubení
obsypaná listy
s vlasy ve větvích
a na rameni měla havrana…

prostrčila hlásnou troubku střechou
takže jsem její ústa viděl v dálce
a zahalekala
hola hoj severní muži
díky za zastavení
a s radostí na mě vychrstla kýbl vody
až mi upadl kornout zmrzliny na kolena…

přední sklo zbělelo
naskočily titulky
a já laškovně pravil
máte štěstí právě mi došel film
tak si nasedněte…

když přivázala rozlomené koště
a uvelebila se mi na klíně
povídá
je pravda že si umíte přidávat roky?

nooo někdy ano
třeba když něco někam přesunu
můžu dostat klidně i kolem deseti
ovšem na druhou stranu
nikdo by neměl žít déle
než jeho zuby…

víte co
můžeme se zastavit u mně
opravím vám to vznášedlo
vlastním prostorový dům
kde se dá lítat přes pokoje
i po chodbách
nebo projíždět
gaučem na kolečkách
na zahradě si můžeme skočit
ze střechy do papírových krabic
zmazat se na plech
nebo projít gumoidním sklem
proplout hlubinnou vanou
projet se na houpacím koníkovi
a pomazlit porcelánového jaguára…

usmála se a podotkla
a jak budu vypadat
když se mě někdo na vás zeptá?

vypadáte skvěle…