cogito ergo kvák...

Anotace: prostě žabák...

ovce vzlétly
ke stropu obýváku
tráva zaklela
a rozeběhla se
na lípě dozrávaly datle
a já jen tak mimochodem
vytáhnul ještěrku z rýže
a rozpůlil nějaké čtvrtky…

jsem vycpavač čehokoli
a příležitostně vyrábím triky
možná jste viděli
ten film Spoutáni řetězy
od hodinek
měl dobrý kritiky…

zakvákal kvásek
co taky jinýho že
ona stála zmáčená na prahu
a lišila se
od dveří
znepokojujícím způsobem
zřejmě za to mohl
/přítel ne/
její apokalyptický pohled
který když zachytíte
jste polapeni
a slabší povahy
by s křikem opustily tento svět...

pozval jsem ji dál
s pocitem nestabilní lávky
co trčí do prázdna
a hvězdy za její hlavou
hořely jasněji
než oči dokážou snést...

až pak jsem si uvědomil
že vidím jen její obličej a nohy…

ona se usmála
jako by četla mé myšlenky
vy na tom nejste o nic líp
a opravdu
chtěl jsem si šáhnout
do náprsní kapsy
pro cigarety
ale trup byl fuč…

najednou zjišťuju
že mám končetiny kolem krku
dřív než by drak sežral malinu
jsou mi povědomý
no jasně jsou moje
vypadají jako mašle
na který si oddíl skautů
procvičuje uzly...

pak mi to došlo
že je to průnik na půl
do druhé reality
a přitom mě napadlo
že ač mohou být
mým přesvědčením vrcholy
hor
z kterých shlížím dolů
čím dál víc zjišťuji
že jsou to jeskyně
v nichž se skrývají poklady...

račte se Anais vyfešáknout...

Jak to myslíte?

to znamená
že se musíme svléknout…