na gramofonové desce
se roztočily
uzené mrakodrápky
tak jsem je pokapal hořčicí
a sledoval
jak tančíš
na stole
s lampou na hlavince
a kolem
se líně posouvají
zelené housenky...
nasadil jsem si brýle
jen tak
na smeták
rozestavil ruce
jako sádrové kuželky
z cínové mísy na lanýže
jsem si odloup
obličejem
hrst třešňového želé
tys vytáhla mé putovní kalhoty
zpod postele
shrnula z police knihy
vázu obrázek spasitele
a dvě závojnatky
do prádelního hrnce
a zapálila sirky...
vybruslil jsem
z ohnivé fagule
jako ožehlý trumpetista
s plamennou melodií
ty ses rozesmála
a začala balancovat
s pugétem květin
na čele
s očima jak baterky
oblečená jen do obrazu
a pak jsi natočila vodu
a spláchla mě...
oba jsme relativně v klidu
a pohybujeme se
nezávisle jeden na druhé...
co z toho vyplývá?
že nám něco chybí
v rytmu ztŕacených slov
neklid tančí myslí
a touží
po ozvučení...
že vlastně jsme
na kolizní dráze...
tanec v ohnivé faguli, putovní kalhoty, neklid.. je mi to nějak moc známý
21.06.2012 15:04:28 | kočkopes
som volajako zmetěná po prečítaní,lebo tu nieje volajaká bodka...ktorů by ti bolo možno vytknůť...do boha...napíš už aj niejaké pľuhavstvo...:))
PS:také bych někdy ráda napsala na tebe zdrcující koment...
21.06.2012 12:36:13 | střelkyně1