Anotace: .....
....
pár mrtvých tónů doznívá nad záblesky nadějných zítřků
v předem již smutném pohledu
kde v dohledu nic lehkého nás nečeká
je to trest, odměna, zkušenost, či odveta?
nerovnost ve všem nás k zemi sráží
snad jen ti nejsilnější zvítězit dokáží
někdy - někde - v něčem
ve vnitřním boji proti světu
kde dusíme každý nejednu větu
a právo
na
spravedlnost
která
se
topí
a nevítězí
Bůh ví, v čem to všechno vězí
smutek ze všeho ukryl mě ke spánku
snad rozluštím v něm tu hádanku
"naivně
doufám
v dešti"
....
píseň line se v představách
snažíme se odpoutat
v zábavách
a přitom
utéct
do světa
fantazie
kde v zajetí
proher
spatříme
odraz
podlomených
ve stopě
za malířovým štětcem
snad se nám
podaří
udělat za vším tlustou čáru
jednou určitě
až
.........
v prach
a páru
AŽ KAŽDÝ ZAMETE SI NEJPRVE PŘED SVÝM PRAHEM
mrtvé tóny ožijí v radostnou píseň všedních dní
v očích se rozzáří nebeská souhvězdí
a budoucnost bude jistější
než kdy dřív
(možná tak v pohádce)
ale i přesto
"OMETÁM PAVUČINY"
Taky jsem četl na vícekrát, připomíná mi mé myšlenkové pochody před usnutím :-) Stejně tak když mi v hlavě pořád dokola hraje jedna samá píseň a nejde to stopnout :-)
18.08.2012 12:32:25 | Chancer
pro mě zvláštně rozházená, něčím však chytla a tak čtu podruhý a potřetí....právo na spravedlnost....je? jaké máme právo na spravedlnost a kdo nám jej dává?...............Někdy ji potkám .pak slušně pozdravím , ukloním se a jen tiše řeknu:myslela jsem si že jsi...jen se pousměje..a odchází...pak zahlédnu jen její záda... byla tady vůbec a je? těžko říct..
11.08.2012 13:12:13 | Nút