Anotace: ...
Magická zář stálosti hvězd,
bude mne zlověstnou nocí vést,
na rod padlo prokletí,
přec...nemůžu být poslední?!!!
Staletí marného hledání,
mou cestu již dávno rozum nechrání...
Lásku vydal se hledati před dobou strašlivě dlouhou,
však na konci srdce naplněno měl...jen prázdnotou,
propletenou mrtvou touhou.
Pak v okamžiku...k oceanu hladině řítí se drak zoufalý,
ve víře,že chladná naruč smrti,
od stesku jej oprostí...
Ty jo, to byl chudák, když byl poslední. Asi bych na jeho mistě dělala to samí. Jinak moc hezká báseň!:-)
28.07.2007 22:32:00 | Vitae
Je to již úděl draků být krásní a moudří a nakonec pohasnout jako poslední a nejkrásnější hvězda na temném nebi.
E
14.01.2007 16:51:00 | Erien, potulný bard
Proč tak smutně o dracích? Myslím, že je již tolik lidí nechalo v dílech vymřít, že si ani nemůžu uvědomit, kterej byl vlastně doopravdy poslední.... jestli se on neobjeví pokaždé nějakej jinej ;-)
13.01.2007 18:58:00 | Zubr