Anotace: Tak sem dávám další své dílko... (třeba dopadne lépe nežli ty ostatní) :)
Byla jednou jedna báseň,
vyprávěla se s tradicí,
po babičkách pletoucí jehlicí.
Byla klíčem k žití,
jak nezaplést se do sítí.
Byla touhou po lepším,
nadějí starým i těm nejmenším.
A když poslední stařena,
odešla ze světa,
už nebylo vypravěčů,
ale ani dětí,
jež tak rády poslouchaly o žití.
Výborně zpracovaná myšlenka. Mám ráda verše v obrázcích jež smysl dávají a ne jen krásná slova a okřídlená spojení. Je to vážně moc dobré. A místo JEDNA BÁSEŇ by tam klidně mohlo být i jedna pohádka :-)
18.10.2012 01:00:37 | Miriska
Něco jsem tam objevila, ale navrhuji pokus: Zkus si číst poslední dvě řádky básně pořád dokolečka, nepřetržitě a zároveň si opakuj - také pořád dokolečka - jednu otázku, i s odpovědí: Kdo že to tak rád poslouchal o žití? Děti. A znovu. A pořád. Dokolečka. Schválně, jestli to "něco" objevíš také..
10.09.2012 23:40:48 | Kropydlína Škopounová
Děkuji za upozornění. Chyba byla opravena. Ještě jednou děkuji za váš postřeh.
11.09.2012 23:05:25 | Adelheidis