Anotace: ...
V zapadlý kavárně na tichým předměstí
pohledem utopená na dně sklenice
a duší u tebe, mý sladký neštěstí,
pod tvojí peřinou, dál o tři ulice.
Život je ironickej přesně jak tvůj smích,
když říkám, že dneska odcházím naposled.
Mám sbírku výčitek, tys nejčástější z nich,
exponát, se kterým neumím zacházet.
duše není artefakt...
27.11.2012 08:59:21 | enigman
Máš to pěkný Markét.RM.
11.11.2012 09:10:27 | Robin Marnolli
děkuji :)
17.11.2012 21:55:55 | trhla.marketka
Taky to přesně takhle dost často cítím.
11.11.2012 02:42:10 | Miriska
to ráda slyšim, někdy si myslim, že jen já mam s těma odchodama takovej problém :D
17.11.2012 21:58:48 | trhla.marketka