Odchody

V zapadlý kavárně na tichým předměstí

pohledem utopená na dně sklenice

a duší u tebe, mý sladký neštěstí,

pod tvojí peřinou, dál o tři ulice.

Život je ironickej přesně jak tvůj smích,

když říkám, že dneska odcházím naposled.

Mám sbírku výčitek, tys nejčástější z nich,

exponát, se kterým neumím zacházet.