Anotace: ..do ordinace jsem se vplížila :-)))..boty jsem si ale nezula!..takové malé tiché vítězství.. :-)))
Přinutila mě choroba
navštívit doktora..
cedulka na dveřích
pacient zout boty musí
..tak tu stojím
bez vzduchu
pot teče po těle
místo k sezení
není
důchodci tu tlachají
trpělivě čekají
..lékař má zpoždění
u případu je asi..
říká bábinka o berlích
..jenže, já v cukrárně
u kávy ho viděla..
přemýšlím v koutku
zda zůstanu ještě chvilku
čekárna je prokletí
konečně
anděl v bílém vyletí
..další prosím..
děda pokorně se šourá
v neúprosném klidu
boty zouvá
kde je důstojnost?
..další..
ztrácím zbytek odhodlání
..další..
jednoduše sestro
boty nezuju si
..další..
raději odcházím
..další..
Tohle se mi vybaví až budu sedět někdy v čekárně a čučet,kdy ten bílý anděl z ordinace konečně vyleze.Budu se asi smát a tak mi možná napíše doktor doporučení k psychiatrovi.
15.02.2007 19:00:00 | Lota
V ordinaci atmosféra bývá tíživá,únavná.Avšak tvá báseň i když to popisuje vyzněla lehce,vzdušně.A ten konec? Dobrý závěr.
Báseň je pěkná.
15.01.2007 17:21:00 | s.e.n
Klidně si dej doktore
kávu a dvě rakvičky,
kašlu na tvou cedulku,
nerozvážu tkaničky :o)
15.01.2007 12:37:00 | Mourek
...po přečtení jsem rád , že si u zubařky nemusím sundavat kalhoty ...:))) ...
15.01.2007 12:30:00 | WhiteSkull