Pochroumaná

Anotace: Pokus po hodně dlouhé době...

S oprátkou na krku,
Prosí o naději,
Tak jako všichni,
Co se zla do sytosti nají.

Pochroumaná duše,
Pro níž žádná „oprava“
Neexistuje,
Uplakaná a vyděšená je.

Do krabice, slepené lepenkou,
Uspořádala svůj život.
Vtěsnaný do malého nic.

Jak smutné, ráda by víc.

Láska jí nebyla dána,
Života vzdát se,
Odhodlána.

Snad najde svůj klid,
Kde bude doopravdy milovat a žít.