Jen pár kapek

Jen pár kapek

Anotace: Pro Vás mám, o to více slov, co sem posílám

Lesknoucí studánky,

do neprozkoumané duše,

vylívají pálivé kapky,

naděje, lásky a smutku.

 

Rozpouští se slzy,

na lístku růže,

pálí rty, buší srdce,

chvějí se ruce.

 

Bledá jak smrt,

hledí do černé svíce,

budoucnost hlásí se,

o moc nad tím pokladem.

 

Zeď pomalovaná jasnými barvami,

skrývá hrad hrůzy,

obydlen smutkem a neštěstím,

milenci věrní zůstávají.

 

Mysl bloudí jeskyní snů,

za rohem noční můry,

a před kroky propasti,

bolesti minulosti.

 

Poslední slza,

zazářila ve světě,

pak rozpustila se,

v dekoltu víry.

 

 

 

 

Autor Kirsten, 11.02.2013
Přečteno 365x
Tipy 6
Poslední tipující: Sýkorka07, Akrij8, kudlankaW, Robin Marnolli, Miriska
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Použil bych slova jedné kvalitně píšící dámy na jiném literárním serveru:

U básně jde o to,aby si člověk odnesl alespoň jedinou metaforu či myšlenku.

Odnáším si nadějný poslední řádek.

Zdravím Tě blonden, má vzdálená přítelkyně







v



smutku

11.02.2013 21:08:01 | kudlankaW

Ale proč v smutku?

12.02.2013 19:20:50 | Kirsten

V platonické něze :)

12.02.2013 19:37:35 | kudlankaW

:)

13.02.2013 06:51:12 | Kirsten

Ach...ach..,

v slastných ozvěnách - stenech :)

13.02.2013 14:54:05 | kudlankaW

panečku, tady je někdo rozdivočelý...

13.02.2013 22:22:33 | Kirsten

Ano rozjařený
byť jaro daleko
chop se role ženy
odkládám šat
jsem z půli obnažený...

13.02.2013 22:23:34 | kudlankaW

exhibicionista...
na veřejnosti,
intimnosti?
Nechej si to do zatemnělého pokoje,
do svitu svic,
pak bude i víc

13.02.2013 22:57:02 | Kirsten

Děkuji za příslib v temnotě poskytnuté rozkoše.
Jsem zmámen, dychtiv, zvedám tvou bílou rukavičku.
S hlavu vztyčenou, vykročím, s hrdostí zbrojnoše,
vyhoupnu se do sedla oře, do vaků z kůže vložím svíčku.

A vyrazím k Plzni, čekej mě nazítří...

13.02.2013 23:03:45 | kudlankaW

čekám, ale dovez růži,
jak se sluší a patří!
Z okna vyhlížeti budu,
plna očekávání,
nedočkavá na ty chvíle
v temnotách

13.02.2013 23:16:21 | Kirsten

Ano, nic nezůstanu dlužen své pověsti
s kyticí růži budu spěchat za štěstím
je mocná vidina tvá a slibná vášeň,
nač ztrácet čas, snovat báseň...

Už, už, už...


u

ed


edu

je
du

13.02.2013 23:20:05 | kudlankaW

Tlač ty paty do nížin,
proč cválat, když kůň umí trysk?
chvátej dokud nejsem někým jiným unesena!

13.02.2013 23:24:30 | Kirsten

Ty že budeš moci býti unesena?
Pádím o život a tryskem
tys této noci má vysněná žena
kůň v potu těla, ržá svým pyskem

a já zběsilý v pudu tolik nízkém...

spěchám...

13.02.2013 23:26:40 | kudlankaW

Hodím ti z okna kadeře,
abys byl u mě první,
a v mé komnatě me uchránil,
před ostatními.
Pak budu jenom tvá...

13.02.2013 23:45:43 | Kirsten

Jsem poctěn a pobízím koně
chci dotýkat se tvojí bílé šíje,
hodlám závěsy zakrýt tvář i Luně
vzniknuvší stín naše splynutí skryje...

Závěs zahalí sousoší naše pološera rouškou
jitrem, odloučením naše životy projdou zkouškou...
ale do té vzdálené ranní doby, propadejme jeden druhému
pojďme si v ústrety, mysleme na něhu...



na


SNĚHU!

13.02.2013 23:58:46 | kudlankaW

brrr, doufám,
že nenecháš mě umrznout,
mám ráda teplo...
,)

14.02.2013 00:01:03 | Kirsten

Pohyby...

vášeň

do kuropění...


nad to tedy nejspíše

NENÍ.

Odmlčím se.

Nasedám na koně.

Čekej pls

Best regards

Marty

14.02.2013 00:03:00 | kudlankaW

zajímavý text, těžký. Musel jsem ho dát dvakrát, abych ho vstřebal...

11.02.2013 20:54:47 | Robin Marnolli

těžký, jako život sám,protože nebýt jeho ani toto díle není.

12.02.2013 19:20:39 | Kirsten

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí