Anotace: nežádám vás abyste to pochopili, vlastně vás o nic nežádám, jen žijte život krásně po svým, i když bolí...
slunce si pročíslo vlasy
a s lhostejným výrazem
rozpustilo moje čokoládový oči
někam do pastelový oblohy
mezi tu sladkou pouťovou vatu
tak jako pokaždý...
cukrář vítr se jenom smál
a foukal mi do uší blues s příchutí perníku
voněl po marcipánu...
(jenom ty slzy ne a ne zesládnout!)
ach ta teatrálnost!
heřmánková víla už ze mě asi nebude
jak se mi kdysi zdávalo...
hej holka !
s tim tmavovlasým klukem,
co ti ukrad harmoniku, štěstí nehledej
on nechodí v toulavejch botách
( jen málokdo si všiml že má v očích slunečnice)
a nekonec jako vždycky smeká klobouk
před mojí naivitou
asi...zabalím svých pět švestek..(chci vidět jak potáhnu ten obří stojan!) a ...půjdu někam přemejšlet, proč ještě píšu, když jsou mý výlevy vedle tvých tak strašně fádní a plochý...áve rozárenka, vládce náš, slunce naše jasné, slunečnicové s básněma po heřmánku vonícíma...prostě klobouk dolů, i vlasy si oholím:))
24.01.2007 15:59:00 | Trdlo
seš pořád lepší....Třeba máš obojí...Budeš ta, co má v očích slunečnice a boty ...toulavé...:)
19.01.2007 16:33:00 | Favi
smeká.. ale před tvým uměním a citem, rozárko :)
19.01.2007 16:15:00 | Zamilovaná do nezamilované doby