Osud

Anotace: Báseň o osudu. Trochu... víc emotivně. Nejsem s ní moc spokojená, ale co se už dá dělat.

Střípky minulosti schraňuješ,
jedovatými slovy zraňuješ,
to co kdysi bývalo tvé,
už nikdy znovu nevzlétne.

Slepě kolem sebe mlátíš,
osudu však nezabráníš.
Vezme lidskou hrdost, tebe,
vezme stranou mě i sebe.

Křičíš, kopeš, bráníš se,
je pochopitelné, osudu že straníš se.
Navěky a bez milosti,
pro mé štěstí, k tvojí zlosti.

Navěky a napořád,
osudu se odevzdat.