Duše.

Duše

Když duše bloudí,
tělo hledá.
sláva tomu,kdo se nedá.

Když tělo někdo opustí,
cizí duše okusí.
doho kdo si pozor nedal,
toho kdo jinej svět hledal.
Toho jenž zbloudil,
jenž hledal lepší svět.
Proč vlastně?
vždyť hezký je náš svět.

a tak se stala ta osudová chyba,
ta chyba opuštění těla.

pak těžké je vrátis se zpět,
tam kde náštěvník ještě jest.
Z těla ho vypudit musíš,
i když se toho bojíš,
bojuj nebo uvázneš tam,
Kde sis přál být,
než krásu jsi poznal,
teď vrátit se chceš
ale čin už nezvrátíš.

stačila ti jedna chyba,
teď už jenom všude bloudíš,
snad ponaučení si z toho vezměš
a příště již tak neučiníš.

Další šance byla ti teď dána,
využij ji prosím lépe,
další šance nepříjde.