Ta fyzika tak krásná je,
až moje srdce roztaje.
Hned naučím se teorii
a odpočinu si na chvíli.
Pak jednoduché příklady,
naskáčou samy do hlavy.
Vzorečky se našprtám hned,
a pak bych mohla na výlet.
Však fyzice já neodolám
a najednou ji celou zdolám.
Pak u tabule dám se vyzkoušet
a celá třída ztratí dech.
Úča se mile usměje
a jedničku mi dopřeje.
Tohleto je všechno pěkné
a snadno se to takhle řekne.
Nad fyzikou teď slzy roním
a před tabulí hloupě stojím.
Zkoušená teď sice jsem,
ne však ráda a s úspěchem.
Smutně koukám na tabuli
a dostanu nejspíš kuli.
Učitelka se teď mračí,
posadí mě – je mi k pláči.
Pětku jsem zase dostala,
fyzika je otrava!!!
Opravdu?
Ta sličná dívka se jménem začínajícím na F?
Kolik všedních Jan, Terez, An a třebas Ev
tu všude kolem máme
co jich známe?
Filemónu však jistojistě ani jednu jedinou
nemáme a proto ani neznáme.
Bez maní a bez znaní
svět náš však jen prostoduše uhání
Je ho škoda, toho Světa
A přitom často stačí jedna věta
na písmena skoupá
přesto myšlenku si houpá
stručná, věcná, není hloupá
ta naše Fyzika.
:-)
Nekomentuji, jen bráním Svou dívku - to se má ne?
26.08.2013 22:40:04 | Luky-33