Vzpomínky jako vločky jemně dopadají,
do našich myšlenek se lehce spřádají.
Smáčí naše oči, kouzlí úsměv,
vrací se stále jako slavíčkův zpěv.
Pohladí i bodnou,
tváře naší se jemně dotknou.
Vracejí se jak v noci sen,
jsou tu s námi, i když je slunný den.
Svět kolem nás mění,
nechávají nás žít v bláhovém snění.
v z p o m í n k y někdy jsou to jediné co zbyde, nkdy hladí, někdy straší, někdy komplikují další život a člověk by si přál jee vygumovat...nádherně podané
26.01.2007 23:42:00 | Nút
Chtěl bych Ti poděkovat za Tvůj komentář který mě chytl za srdce a moc jsi mě potěšila a jsem rád že jsou na tomto světě takový lidé kteří umějí podpořit a najít ten pravý smysl básně,přeji Ti hodně úspěchů v žitotě.
26.01.2007 21:46:00 | davulka