Anotace: Dala by se považovat za emocionální výbřed... tak ji berte s rezervou:) (je o člověku, na kterém mi zaleží a on mě trápí...)
Dívá se z okna ven
a obviňuje Svět,
že není místem, na kterém chce žít.
Proč noc není den
a proč je květem květ?
Po které cestě měl by jít?
On myslí si, že jí není,
a že už to nezmění.
Vidí se v zrcadle sám.
On zamknul se na klíč
a hodil jej do studny.
Kriticky směje se všem.
Vymlouvaje se na kýč,
a že je život ostudný,
prodal se chladivým zdem.
A přestože skučí,
že ticho jej mučí,
chce vidět se v zrcadle sám.
Má hlavu snivou
a v očích hvězdy.
Bojí se, že zmizí když bude se smát.
A pro hlavu snivou,
a právě pro ty hvězdy,
bojí se krok stranou udělat.
bojí se, že zmizí,
když pozná zemi cizí,
a proto je v zrcadle sám.
Tady je to tvá typická "výbředovka" to je všechno co k tomu napíšu:-)
Ale je od tebe hezké, že ji dáváš i sem.
Není špatná, až mi možná chybí ta tvoje přehnaná přemýšlivost, zde by se to hodilo dopilovat.
jinak fjn myšlenka se zrcadlem, hezké a vím o koho jde, nebo se mýlím?:-)
23.04.2007 17:40:00 | Anthym
Tady musím souhlasit s Markétkou, je to dobré, ale jako nahozené jednou rukou na papír za 10 minut. Občas tam ujíždí rytmus, vadí mi ten dokonalý rým, SNIVOU.
Kdyby existovalo 90, dal bych, takhle musím, nerad dát 80%.
29.01.2007 07:45:00 | Daniel S.
podání se mi docela líbí ale chce to dopilovat jinak je to skvělé... :)
26.01.2007 21:37:00 | Marketka3x3