Tulák a lhář
Tulák a lhář
TULÁK A LHÁŘ
Jsem tulák a lhář
až do konce dní
snad mi ty dívky
z lásky odpustí.
Z lásky pro den
co přichází a žár
nikdy nechladne
ten nádherný dar.
Noc se zkříží
a vstoupí den do ní
každý úsměv
překrásně teskně voní.
Každý ten hřích
co mě navždy pohltil
chci dál žít
a snít nikdo mě nenutil.
Řekl jsem jdi
a osud už se rozletěl
život jak návštěva
mi dlaní proletěl.
Nelituju jediné vteřiny
kdy volný pád
dal všechna přání
co kdy jen mohl dát.
Dal i smutek
a slzu co jednou prokleje
vlak bez brzdy
a v dáli končí koleje.
Tvář nese úsměv
a hrdost všech králů
tolik krásy
a navždy vyprodaných sálů.
Jeník.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Krásná báseň tuláku. Taky mám ráda v očích Slunce a v mysli vítr. Ostatně, který z poetů ne? ST :O)
VĚČNÝ TULÁK
Člověk v zaprášeným kabátě,
s milionem v děravé kapse,
obutý v botách od Versačeho.
Vítr má jeho duši,
oči si přivlastnilo samo nebe,
jeho hlas zaniká ve zpěvu ptáků,
ruce si půjčil od strašáků,
co v polích stráží své hlávky zelí,
nohy jsou lež, která nepostojí.
Člověk, co se vždy znovu narodí za ranního svítání,
a hrůzou křičívá ze spaní
o strachu ze světa bez cest.
Člověk, který se směje z celého srdce,
a pláče z hloubi své duše.
10.06.2014 15:35:48 | Tichá meluzína
Jeníku sni..sni.. sni - do snových krajin co čekají před Tebou..na Tebe..
uvítají Tě snem
10.06.2014 11:43:14 | Frr
