83. Zmrtvých vstání

83. Zmrtvých vstání

Anotace: Po třídenní šňůře znovu střemhlav do lůna poezie - učitelky původních vznícení nad útěchami s odlivu vrcholné dětské udivenosti a fénixova popele obrazotvorného.

 

 Vídím léto, je to prokletý prsten tance.

 Stojím, ač vím, víc se smrti nebojím,

 až do konce lásky, do konce poezie,

 ti odpovím, spolupodíl na vesmíru, ví.

 

 Probouzím se do letního deště.

 Vstřícně lomené do setinek ještě,

 palubě zrcadel mezihvězdné.

 V každé drobounké kapce vteřiny,

 hledím vstříc nové hudební poezie Budoucnosti,

 vytržené do tance zuřivé labutí vzácnosti.

 

 Má hlava je hyperplastický vzdušný míč,

 nebo polštář vodivostí, lamentující sdílný osud,

 ve výbojce vesmíru, hledící akustický zářivod,

 či novou podílející míru původnosti.

 

 Když se zdáš výkřikem,

 už ležíš na hraně svých možností,

 jsi celokovovým vzlykem

 a víš, že života své ubíhají,

 dav ok jediností.

 

 Prořezáváš tvar,

 osidel životních plnojiskrný var,

 prolamující hranice,

 nečekaných prožitků lásky velice,

 živých stavů bez omezení,

 cožpak nejvyšší aspirací

    je deštěplodné plnosti Snění ? 

 

 

 

 

 

...

 

...

 

 

...

Autor Happyyz, 08.07.2014
Přečteno 277x
Tipy 5
Poslední tipující: bezprizorně, Gabriela Green
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ve tvé básni se objevují krásné obrazy :-)

11.07.2014 00:46:28 | Gabriela Green

Děkuji, jsou to obrazy z tvých snů. :-)

11.07.2014 01:31:49 | Happyyz

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí