bás.pok.a8
bás.pok.a8
Anotace: Sám přede dveřmi královského kláštera Na rozmáčené zemi klečím, na ohluchlé...
Na rozmáčené zemi klečím, na ohluchlé křičím
- sám v průchodu dočasného zhroucení.
Svým srdcem teď už tady jenom brečím
- je to tu jen v mincích nastřádané toužení.
Na dlažbě zase sedím, vejít se bojím
- sám přede dveřmi královského kláštera.
Život se ve mně mění, co bylo, není
- prý je víc pokání než další lidská nevěra.
Na vrcholku kopce stojím, do dáli hledím
- sám za branami světa stvoření.
Unaven bděním, bojím se, že neobstojím
- než na obzoru objeví se ohnivá pádu znamení.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Radila bych pořádně zapracovat na rýmech. Nejlepší je, když slova, jež se mají rýmovat, nejsou stejného druhu a tvaru (pád, osoba).
Dobrý rým je "kláštera - nevěra". Je to sice obojí podstatné jméno, ale v různém rodu a pádu.
12.08.2014 19:11:50 | Hesiona-Essylt
Díky za radu. Četl jsem si pár Tvých básní. Nádherná profesionální práce s češtinou.
Karel.fcp
13.08.2014 08:50:20 | Karel.fcp
