bás.pok.a8

bás.pok.a8

Anotace: Sám přede dveřmi královského kláštera Na rozmáčené zemi klečím, na ohluchlé...

Na rozmáčené zemi klečím, na ohluchlé křičím
- sám v průchodu dočasného zhroucení.
Svým srdcem teď už tady jenom brečím
- je to tu jen v mincích nastřádané toužení.

Na dlažbě zase sedím, vejít se bojím
- sám přede dveřmi královského kláštera.
Život se ve mně mění, co bylo, není
- prý je víc pokání než další lidská nevěra.

Na vrcholku kopce stojím, do dáli hledím
- sám za branami světa stvoření.
Unaven bděním, bojím se, že neobstojím
- než na obzoru objeví se ohnivá pádu znamení.
Autor Karel.fcp, 12.08.2014
Přečteno 298x
Tipy 2
Poslední tipující: jitka.svobodova, jitoush
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Radila bych pořádně zapracovat na rýmech. Nejlepší je, když slova, jež se mají rýmovat, nejsou stejného druhu a tvaru (pád, osoba).
Dobrý rým je "kláštera - nevěra". Je to sice obojí podstatné jméno, ale v různém rodu a pádu.

12.08.2014 19:11:50 | Hesiona-Essylt

Díky za radu. Četl jsem si pár Tvých básní. Nádherná profesionální práce s češtinou.
Karel.fcp

13.08.2014 08:50:20 | Karel.fcp

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí