Těsně před svítáním

Před oknem úsvitu,

v budoucím blankytu

šustí noc sametem

než hvězdy zametem

v úhlednou hromádku

na cizí zahrádku.

Žár nebe očistí

jak dvorky od listí.

V oparu svítání

tep srdcí pohání

v medovém nádechu

hrst perel bez spěchu

zachytí rám oken

v svítání hlubokém.

Když oči otevřeš

odpaří z pravdy lež.