jíst dýňová semínka je nejhloupější způsob jak se utopit

Anotace: glory to god in the highest, and peace on earth

.

jednou jsem jedla chleba s marmeládou
trochu mě oslňovalo to zvláštní světlo
sem tam se otevřely dveře
takže jsem znovu mohla předstírat co nejmenší pohnutí
ne, nejedla jsem

někdo ukradl z kostela kadidelnici
jen tak bez úmyslu očadit můj jinak skvělý úsudek
každý kdo si někdy čte v příbalových letácích
ví že nade vším vládne rozum
a taky něco tuší o vedlejších účincích
triumf vůle se ale nekoná

a není to zvláštní?
je to ta stejná červená
jsou to ta stejná slova
náhody se snaží prostřílet
k mému magickému myšlení
jenomže já nerada vidím svět v souvislostech

.

ano, je to zvláštní
je to osamělé
je to jediné

ale stejně za všechno může můj židovský nos
a stříbrné kamení které po mě házíš
mě někdy hodně bolí
a moje modřiny jsou tyrkysové
stejně jako moje srdce
které mění odstín s počasím

a nejmodřejší je
když hodina a minuta sdílejí stejné číslo
(toho dne byl Stierlitz tak blízko prozrazení jako nikdy předtím)

nejvíc mi vadí
že až tuhle báseň budu číst za pár let
vůbec nebudu vědět, co jsem tím vším zase myslela
a co je ta červená
a co je to stříbrné kamení
a proč je tu chleba s marmeládou
a proč jsem ho nejedla
a proč je to vlastně tak zvláštní
a proč si zpívám glory to god
když ani přes to že nevidím skrz dým tvého smutku
jsem pro tebe pořád odpadlíkem

p. s.

rubikova kostka není pro idioty a líné lidi


.