Možná se smála když jsem myslel že snad pláče
Možná jen rozpouštěla mindrák v rychlý nahotě
Tak jsem jí kvůli rajcu trochu roztrh punčocháče
Pak jsme se milovali každej ve svý samotě
Když to skončilo tak jen jsme oba mlčeli
Vlastně i při tom už jsme byli oba tiše
Z krátký postele nám nohy do tmy trčely
A já jsem zaslech jak jí zakručelo v břiše
Tak tenkrát prodal jsem se za ty čtyři vteřiny
Tak tenkrát náhodně jsem pomiloval krásku
A byl jsem vděčnej za tmu která místo peřiny
Decentně zakryla tu zavražděnou lásku
A byla tma, snad studem opepřená, kdo jsem a kdo je ona žena? V těch vteřinách byl zánik světa...jen schází ta dvě slova, krátká věta...miluji tě
02.02.2015 10:04:32 | básněnka
ST, líbí se mi, hezky svázaná :-)
19.01.2015 22:25:31 | hledač