Anotace: ...
jako jedna ze dvou kopretin
rostoucí na různých loukách světa
propadám tiše do hlubin
letošního léta
vnitřní bitvu svádím
o rozloze třech Tichých oceánů
sladce rozkvetlá mládím
se vyhýbám všem intrikánům
jen jeden z nich mi motá hlavu
a srdce svírá napětím
jako bych stála uprostřed rozhněvaného davu
vzápětí rostla vedle tebe na louce plné kopretin
jen na pár letmých chvil
užít si tvé nadpřítomnosti
do rtů by ses mi něžně vpil
a pak bychom
oba
zase
zapomenuli
...
Moc hezké a přesné.
Na konci by se mi místo ..".a pak...zapomenuli"
líbilo
..a padal do minulosti
10.07.2015 06:12:48 | MARKO
Děkuji...
i za nápad na jiné ukončení. Já jsem však záměrně použila toto - někdy je lepší/výhodnější zapomenout :)
10.07.2015 22:17:50 | roztoč_v_mé_hlavě
To určitě...pokud to dokážeš:)
10.07.2015 22:38:16 | MARKO