"Obscession. Soleil levant"

"Obscession. Soleil levant"

Anotace: Volný verš "Není koně, na němž bys ujel sám před sebou."

Helios nebo jak že se jmenuje
takovej prostoduchej blonďák
jó tak na něj je na každým rohu
vobrovská odměna
naposledy ho viděli
v lacinným
hotelu
balancovat nad obzorem
zakrýval před nima
(možná že víc sám před sebou)
chudobu
pruhovaným županem
a odtemnil rolety
z něčí ubohé duše

Víš co je divný?
Vždycky když hledáš
cestu ven z dluhů rodiny
z nešťastný lásky
přileze po čtyřech černý svědomí
a začne kázat něco v tom smyslu
jako že "každá noc končí ránem"
je to výkřik do ticha
únik před smrtí než doopravdy vstanem
zpocené ruce hvězd nezkrotných literátů
kteří psali
aby lidem zachutnalo
kurzívou ostnatejch drátů
(psali tiše po tmě)
nebylo jich zas tak málo
neviděli jsme jim do tváře

tak byl vynalezen první
oficiální plagiát
řečený na sucho

Ano to vše se dalo okopčit
z Bible
vobšlehnout od souseda
zfalšovat nadrtit přes noc
a vtisknout
do něčích překrásných
rtů
tak se psalo na pergamen
minulosti

Ale nikdo nikdy nevybrečí
z dějin knihtisku
nic o tvých očích
kde svatí ztrácejí smysly
a sypá se hlínou demagogie
nikdo
nezvěční tvá temná zákoutí
na rukou
kudy ještě dlouho po zahryzlém
smutku povedou na prvního máje
opilí rebelové studenou válku
barové židle jim zatančí rokec
a ulice vyvrhne z lůna
pavlačových domů
trochu chleba vodky
kus vlídnýho slova
moderní doby
milencovy spodky
a esa schovaná hluboko
v rukávech
to vše co nosila celej život
pod srdcem

to nikdo už nesepíše
bez opisů zbytečných řečí
a kousku fantazie

nikdo
kráčící na provázku s vůdci
poloslepým stádem
horkých dlaní
(v království nebeském)
žádnej z těch rafinovanejch
co uchopí tenhle papír "wanted"
aby měli zas pro koho(koliv)
chvíli žít
nikdy nepochopí tvou vnitřní krásu
dokud sami nepůjdou tím průvodem
nic nevytvoří
a to Bůh je prosímpěkně virtuóz
s velikánským Vé a platem politika
že by moh krájet temnotu
našeho nitra Jeho se to ovšem netýká!
Jen ať se v tom pořádně vymáchají
v republice
snech
rodině
plagiátech
nebo v celé onkologické historii
pomíjivých lásek

Víš co je na tom strašně smutný?

Hledat v někom svý vlastní světlo
a najít jen další černý svědomí
bez chuti bez županu
Bez páteře
Autor Jasmin de Paris, 06.02.2007
Přečteno 373x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahoj lady Žanett...Tvé komentáře jsou upřímné a mně velmi blízké. Tuším, že to máš docela dobré doma; myslím, že rodinné zázemí je důležité pro vývoj člověka jako takového. Neříkám, že jsem to štěstí neměl, ale "bylo to jiné, než lze předvídat" (Kainar). Prostě jsem byl rebel, ale ne proto, že jsem si to vybral sám, spíše proto, že mi nic jiného nezbylo. Co se mých studií týče, byl jsem špatný student, ale nakonec se vše podařilo. Bylo to i díky libovůli kantorů, kteří mě asi měli rádi. Moc jsem ve škole nebýval, a měl-li jsem si vybrat mezi lahvovým a hodinou čj, pak výlučně vždy to bylo to lahvové. Ale na druhou stranu mám spoustu spoustu žážitků a "to se cení" (Liška :)
A teď? Měl bych být spokojený. Dělám dobrou práci pro sebe a na sebe, mám zdravého kluka Kryštofa, má paní je fajn. Snažím se pomáhat, kde jen můžu. Nechci se vychvalovat, proto toto téma opustím. Ale stejně, něco mi stále velí nebýt spokojený. Jen tak asi může něco vzniknout.
Za tebe jsem rád, že máš takové cíle. Jdi do světa, vyrabuj to tam po stránce vědění, jazyku, ale vrať se, neboť zde je dobrých lidí třeba. Co se psaní týče, máš vše před sebou a myslím, že to můžeš někam dotáhnout. Ne proto, že tě znám, proto, že tam něco cítím. Pomoc zatím v ničem nepotřebuji (občas tu citovou, ale s tím si vždy poradím :), ale děkuji ti za nabídku. Přeji ti v životě to nejlepší, ale hlavně zdraví. To není fráze, o tom něco vím...
Přátelský polibek od JirkaSe

04.04.2007 08:30:00 | JirkaS

"Není koně, na němž bys ujel sám před sebou." Já bych takovýho koně potřebovala...
Je to strašně krásný, jako všechno, co jsi kdy napsala a napíšeš.

06.02.2007 11:54:00 | Renatka

Hodně silné, prodchnuté duchem smyslem, filosofií, moudrem, obrazností, nádhera, mladá holka jsi ale je v tobě starý oduševnělý duch.Tohle já nikdy ze sebe nevydoluju i kdybych žila 200 let a byla uznávanou vědmou.

06.02.2007 10:25:00 | Jarky

Prokousala jsem se až na konec :D a musim říct,že je to krásné...a věta "bůh je prosímpěkně virtuoz" mě dostala nejvíc :) Papa a jen tak dál...

06.02.2007 07:09:00 | Marketuli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí