Pampelišky II.

samota je pro ně stav nedobrovolného odloučení
nebo izolace
nedostatek kontaktu s lidmi je zlý
ale řešení nemám nebo neexistuje

nemám jak vystoupit ze stínu který vrhá falešná osobnost
co se za mě vydává
byl jsem s ním v zemi splněných přání ale nepodobalo se to obrázkům z dětství

jsem proděravělý kabát starého bláznivého okamžiku
izolován od světa
musím pít moře
když chci být viděn

úmyslné volby vyloučili
řekli trpíte duševní poruchou
a vaše podstata bude ubývat a ztrácet se
sám v sobě jsem za to odměněn ještě hustší a neprostupnější džunglí nového
pozlátkového já

osamělost

svět jak ho vidím je velice osamělým místem
každý se ztrácí sám v sobě
a promlouvá prostřednictvím cizích osob
k těm druhým

mluví spolu za nás a rozhodují
kým budeme a s kým zůstaneme